Závazný výklad k dotazům příslušníků Policie ČR

V měsíci květnu byli příslušníci Policie České republiky prostřednictvím Facebooku Unie bezpečnostních složek vyzváni, aby položili dotazy, které byly následně odeslány na Policejní prezidium ČR. Některé dotazy byly zodpovězeny individuálně obratem, některé – týkající se jiných témat, které nesouvisely s výkonem služby v nouzovém stavu nebo s výkonem služby obecně, zodpovězeny nebyly. Vybrané otázky a otázky na ně naleznete níže.

1. Jaké je stanovisko k § 68 zák. č. 361/2003 Sb. v nouzovém stavu? Lze čerpat sl. volno podle § 68 i v době nouzového stavu?

Služební volno při překážkách ve službě z důvodu obecného zájmu upravené v ustanovení § 68 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“) lze dle uvedeného ustanovení čerpat i v době nouzového stavu, neboť z hlediska poskytování služebního volna nedošlo k žádné změně.

2. Jakým způsobem bude řešena situace, kdy se policista nakazil koronovirem v souvislosti s výkonem služby?

Tuto otázku je nutné posoudit v kontextu stanoviska výboru Společnosti pracovního lékařství ČLS JEP k podmínkám uznání nemoci COVID-19 za nemoc z povolání ve smyslu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, vydaného dne 25. března 2020. Pro upřesnění uvádíme, že s uvedeným stanoviskem se ztotožnilo i Ministerstvo zdravotnictví. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání ve své příloze, tedy v Seznamu nemocí z povolání, disponuje tzv. otevřenou položkou pro různé biologické činitele, a to v kapitole V, položce 1, případně pol. 3 Seznamu nemocí z povolání. Pro uznání COVID -19 za nemoc z povolání musí být splněny tyto podmínky:

1. Onemocnění musí být klinicky manifestní (musí být podklady ve zdravotnické dokumentaci prokazující klinickou manifestaci, včetně uvedené diagnózy U07.1) a onemocnění musí být rovněž potvrzeno laboratorním vyšetřením.

2. Musí být hygienickým (epidemiologickým) šetřením ověřeno, že jsou splněny podmínky práce uvedené v seznamu nemocí z povolání. Pokud příslušník s podezřením na vznik nemoci z povolání COVID-19 onemocněl klinicky manifestním onemocněním s laboratorně potvrzenou diagnózou COVID-19 a v inkubační době tohoto onemocnění přišel prokazatelně v zaměstnání do úzkého profesního kontaktu s pacientem nebo s jinou osobou s prokázanou pozitivitou na CoVID-19 v inkubační době tohoto pacienta nebo jiné osoby nebo v době manifestních projevů nemoci, pak jsou splněna kritéria pro nemoc z povolání. Pokud byl příslušník pozitivně testován na přítomnost viru (nasofaryngeální výtěr a/nebo serologicky), avšak neonemocněl klinicky manifestním onemocněním COVID-19 (neměl klinické příznaky, například byl pouze v karanténě), pak nejsou splněna kritéria a není to nemoc z povolání. Zdravotní stav příslušníka v souvislosti s nemocí z povolání zjišťují a posuzují poskytovatelé pracovnělékařských služeb (ustanovení § 61 odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů s tím, že v souladu s ustanovením § 61 odst. 2 výše uvedeného zákona nemoci z povolání posuzují, uznávají a vývoj zdravotního stavu osoby s uznanou nemocí z povolání sledují poskytovatelé v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva zdravotnictví k uznávání nemocí z povolání, pokud dále není uvedeno jinak; pro tyto účely mohou též provádět, je-li to účelné, vyšetření pro zjištění zdravotního stavu. Posuzujícím lékařem je lékař se specializovanou způsobilostí nebo se zvláštní odbornou způsobilostí v oboru pracovní lékařství. Ministerstvo zdravotnictví udělilo povolení k poskytování pracovnělékařských služeb v rozsahu diagnostické, dispenzární a posudkové péče k uznávání nemocí z povolání těmto poskytovatelům zdravotních služeb na adrese:

https://www.mzcr.cz/Verejne/obsah/poskytovatele-k-uznavani-nemoci-zpovolani_3706_5.html

Další postup se řídí pravidly odpovědnosti za škodu při nemoci z povolání tj. § 100 a následující zákona o služebním poměru. 3. Jakým způsobem je započítávána doba služby u policistů, kteří jako běžný režim služby mají pravidelné rozvržení služby a v době nouzového stavu jim byla změna doba služby na dvanáctihodinové směny, nikoli však v noční době. Ve vámi popisovaném případě došlo k přeplánování služeb a změně rozvržení směn, odsloužené hodiny se započítají zcela standardně. Z pohledu odměňování se nic nemění.

4. Lze po dobu uzavření školských zařízení čerpat tzv. „OČR“ opakovaně, podle potřeby rodiče dítěte do 30. 06. 2020?

V této záležitosti odkazujeme na aktualizované stanovisko Ministerstva vnitra, které přikládáme v příloze.

5. Jakým způsobem se započítává do doby služby tzv. „home office“? Jedná se o překážku na straně zaměstnavatele, tedy Policie ČR a takové hodiny patří do měsíčního fondu služeb?

Již ze samotného názvu vyplývá, že za „home office“ lze považovat pouze takové případy, kdy lze službu vykonávat „z domova“. Při výkonu „práce z domova“ jsou odpracované hodiny započítány do měsíčního fondu služeb.

6. Jaký je názor Policejního prezidia ČR na způsob výkonu služby? V jednotlivých KŘ je přístup velmi pestrý a různorodý – v jednom KŘ se snaží omezit výkon jen na nejnutnější výkon služby s ohledem na ochranu příslušníků, v jiném jsou příslušníci doslova tlačeni k aktivnímu vyhledávání výslednosti bez ohledu na stávající stav.

Policejní prezident vydal dne 3. dubna 2020 pokyn k organizaci výkonu služby v souvislosti s rizikem šíření onemocnění COVID-19, č. j. PPR-6127-157/ČJ-2020-990100. Uvedeným pokynem uložil policejní prezident všem služebním funkcionářům zaměřit se na plnění úkolů Policie České republiky, za využití nezbytných hygienických pravidel.

7. V jaké výši a kdy byly/budou vypláceny finanční prostředky policistům v rámci nadtarifních složek platu v souvislosti s výkonem služby během pandemie CoVID-19?

Dle sdělení náměstka policejního prezidenta pro ekonomiku jsou příplatky za pohotovost, službu přesčas a ve svátek policistům propláceny ve standardním režimu. Výjimkou je služba přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konaná v době krizového stavu podle § 125 odst. 1 zákona o služebním poměru (vizte dopis ze dne 13. května 2020).

Zdeněk Drexler

předseda Unie bezpečnostních složek

Soubory cookie používáme k poskytování funkcí sociálních médií (facebook, twitter a youtube) a analýze naší návštěvnosti.
Cookies settings
Souhlasím
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie name Active

Zásady soukromí a bezpečnosti

Proč používáme cookies?

Soubory cookies a další technologie nám pomáhají zlepšovat naše služby, pomáhají nám analyzovat výkon webu a umožňují nám zobrazovat naše sociální sítě (Facebook, Twitter a Youtube). V nastavení si můžete vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj souhlas můžete kdykoliv odvolat.
Save settings
Cookies settings