Vyjádření Unie BS na proces schvalování návrhu novely zákona „O Obecní policii“

Vážené kolegyně a kolegové, předem se omlouvám za velmi obsáhlý příspěvek, ale nelze to vše vysvětlit a popsat úplně stručně.

Nejednotnost názorů Unie BS a Kolegia, o kterém se zmiňují někteří kolegové v diskuzích, skutečně v několika bodech je. Proč tomu tak je, jsem se snažil osvětlit i v našich materiálech, které jsme jako UBS také uveřejnili a také o nich mluvím ve svých komentářích.

Pan Kladníček mě osobně kontaktoval poprvé dne 16.3.2019 a to nejprve emailem a následně jsme spolu mluvili telefonicky. Obsah emailu nebudu uveřejňovat, ale s čistým svědomím mohu říct, že byl ve vztahu k mé osobě (jako veliteli MP Jaroměř), velmi kladný a pochvalný. Velmi jsem se tomu divil, protože jsem se nikdy osobně předtím nesetkali.

Bavili jsme se o tom, že by bylo dobré, abychom se snažili společným úsilím prosazovat zlepšení podmínek pro práci strážníků v celé republice. Bavili jsme se i o návrhu zavedení jednotného hodnostního označení, kdy jsem panu Kladníčkovi řekl, že myšlenka je to jistě dobrá, ale návrh není jednotný, protože minimálně jsou rozdíly mezi hodnostmi v obcích, městech a statutárních městech a Praze. Dále jsem měl připomínky k některým návrhům a označením hodností, jako např. Podstrážmistr, a také že si myslím, že je třeba řešit jiné otázky než hodnostní označení.

Před samotným jednáním podvýboru dne 22.3.2019, jsme si s panem Kladníčkem podali ruku, pozdravili se a vše vypadalo, že spolupráce je na cestě. To se tak jevilo až do doby, kdy jsme se začali bavit o návrhu hodnostního označení, kdy jsme jako UBS vyjádřili svůj názor (materiál z jednání, který jsme všem předložili a poskytli na požádání přítomným, je k dispozici na stránkách UBS). Dokonce i pan poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) byl proti řešení hodnostního označení.

Začali jsme se bavit o potřebě novely zákona o obecní policii a o sociálním zajištění strážníků. Pravdou také je to, že na jednání podvýboru dne 22.3.2019 bylo domluveno, že na návrhu novely zákona o obecní policii se bude společně podílet OBP MV, Kolegium a UBS. Jednání mělo proběhnout v květnu 2019 u příležitosti jednání Kolegia v Hradci Králové. Avšak z nám neznámého důvodu jsme na toto jednání jako UBS vůbec přizváni nebyli, na rozdíl od zástupců OBP MV a některých poslanců. Výsledkem tohoto jednání v květnu pak byl návrh novely zákona o obecní policii, který byl již zpracován v roce 2015/2016. Tento návrh ale byl předložen skupinou poslanců s podporou Kolegia ředitelů a OBP MV. Když jsem pana poslance Zdeňka Ondráčka ptal, z jakého důvodu, jsme na společné jednání, na kterém jsme se na podvýboru společně domluvili, nebyli jako zástupci UBS přizváni, řekl mi, že nás nepozvalo Kolegium, protože to bylo jejich jednání a on sám toto neovlivní. Jsem toho názoru, že pokud se odvolává na dodržování dohod, měly by dohody dodržovat všechny strany.

Pokud pan poslanec Ondráček tvrdí, že jsme nepředložili žádné konkrétní návrhy, tak pak nevím, co tedy byl náš návrh novely zákona o obecní policii, kde byly uvedeny návrhy znění jednotlivých paragrafů, a to včetně odůvodnění? A co dále tedy byly naše návrhy, týkající se sociálního zajištění a benefitů pro strážníky spočívající například v neplacení daně z příjmu po dobu aktivní služby (rovněž popsáno v rozeslaných dopisech poslancům a uveřejněných na stránkách UBS). Pokud jsme podle pana poslance Ondráčka nepředložili konkrétní návrhy, jak je tedy možné, že OBP MV zpracovalo na náš návrh novely stanovisko, které předložilo ministrovi vnitra a následně také podvýboru, ve kterém veškeré naše návrhy negovalo? Lze vydat zamítavé stanovisko k něčemu nekonkrétnímu???

S panem poslancem Zdeňkem Ondráčkem, jsme my dva rozebírali náš návrh osobně v Trutnově, a to téměř bod po bodu. Zdeněk Ondráček dokonce pak z našeho návrhu použil do pozměňovacích návrhů přítomnost OSPOD při sepsání zápisu o podaném vysvětlení s nezletilým a pak přiložení pout osobě, která ohrožuje své zdraví (a nejen život). Nebo se opět zase pletu? (Aby nedošlo k nedorozumění, vůbec nemáme problém v tom, že byly tyto dva návrhy použity, právě naopak, jsme za to rádi.)

Co se týká spolupráce nebo nespolupráce Unie BS a Kolegia ředitelů, tak ještě před jednáním Podvýboru (dne 12.12.2019) jsem se dne 22.11.2019 emailem obrátil přímo na pana Kladníčka s návrhem, že by opravdu bylo dobré, táhnout za jeden provaz a spolupracovat. Odpověď pana Kladníčka byla taková, že nemá od Kolegia mandát k jednání s UBS, ale že mě zve, společně s kolegou Michalem Škodou na návštěvu do Zlína, ale pouze jako kolegy strážníky. Do poznámky ještě pan Kladníček uvedl:

 Aby byl rámec naší návštěvy jasný, tak vás zvu jako ředitel MP Zlín a nebudu komunikovat ve věci Unie bezpečnostních složek, protože k tomu nemám mandát Kolegia.“

Další email jsem odeslal panu Kladníčkovi 2.12.2019 a dotazoval jsem se, zda tedy Kolegium, potažmo pan Kladníček jako jeho předseda, stojí o spolupráci s UBS nebo ne. Odpověď mi přišla dne 9.12.2019 a odpověď na mou otázku byla:

Spolupracovat s tebou jako velitelem budu osobně, tak jako se všemi.  S UBS se domluvím s kolegy na větší platformě. A můžeme domluvit setkání, kde je možné probrat podrobnosti spolupráce.“

Od tohoto emailu (pokud nepočítám přání ke svátkům a PF do nového roku a rozeslání informací o změně katalogu prací a nařízení vlády, rozeslané panem Kladníčkem na všechny obecní policie) žádná reakce, žádný návrh…

Myslím si, že inteligentní člověk, si dokáže sám udělat názor na to, proč nespolupracuje UBS a Kolegium ředitelů a proč. Ale s klidným a čistým svědomím zde prohlašuji, že UBS s nabídkou spolupráce přišla a to opakovaně.

Poté jsem se zúčastnil (jako host) jednání Podvýboru dne 12.12.2019. Na jednání jsem znovu upozornil na potřebu důkladnější a komplexnější novely zákona o obecní policii a také dalších souvisejících zákonů. Upozornil jsem také na to, že návrh odchodného (pana poslance Bartoška) rozhodně považujeme za krok správným směrem, ale je třeba, aby tento návrh byl lépe zpracován (např. diskriminace strážníků, kteří odejdou od jedné obce ke druhé) a zejména jsem upozornil na možná rizika, která by tento návrh mohl přinést. Jako rizika jsem přednesl například to, že zejména malé obce nebudou mít finance na vyplácení odchodného a může to vést k předčasnému ukončení pracovního poměru se strážníky, kteří slouží delší dobu, možné rušení malých obecních policií, nepřijímání strážníků, kteří přechází z jiné obce a v brzké době, by měly nárok na odchodné a také jsem upozorňoval na to, že k věci by se měl vyjádřit zejména Svaz měst a obcí, protože ten zastupuje obce – tudíž zaměstnavatele a zřizovatele obecních policií. Na tyto moje připomínky mi bylo řečeno, že stanovisko Svazu měst a obcí známo není, že o stanovisko bylo zažádáno a že navíc projednávání tohoto pozměňovacího návrhu pana Bartoška, není vhodné na jednání nijak důsledně projednávat, protože pan poslanec Bartošek byl z jednání podvýboru omluven, a tudíž nebyl jednání přítomný.

Přenos z jednání poslanecké sněmovny ze dne 12.12.2020 ve mně však vyvolal dojem, že stanovisko svazu měst a obcí k tématu odchodného doposud není znám nebo je, ale je negativní. K těmto domněnkám mě vedly vystoupení některých poslanců, kteří jsou zároveň i starosty nebo primátory měst a obcí. Ale je možné, že se pletu. Pokud je stanovisko Svazu měst a obcí k odchodnému kladné, pak se omlouvám a pokud je to možné, byl bych rád, kdyby se mohlo zveřejnit.

Pan poslanec Ondráček, rovněž obdržel dopisy od Unie BS (a které jsou zveřejněny i na stránkách UBS), které jsme rozeslali také pánům poslancům Maškovi, Bartoškovi, Koláříkovi, Žáčkovi, Birkemu a paní poslankyni Nevludové. Skutečně nemáme co skrývat a hrajeme otevřenou a fér hru. Nebo si snad někdo myslí, že skutečně má UBS takovou moc a tak „dlouhé prsty“, aby ovlivnila smýšlení všech poslanců, kteří při druhém čtení vystoupily v rozpravě? Myslím si, že někteří poslanci zkrátka jen vyjádřili svůj názor a pohled na předložené znění novely. Rozhodně neříkám, že jsem se se všemi názory ztotožňoval, ale podle mě tam zaznělo to zásadní, a to je to, že návrh novely v tomto znění je „nedotažený“ a některé navržené body by měly vliv nejen na samotné strážníky, ale i obce.

Jinými slovy, jsem rád za to, že toto zaznělo nejen z úst vašich kolegů poslanců, ale zaznívá to i v mnoha komentářích našich kolegů strážníků.

Ještě co se týká konkrétních návrhů a spolupráce UBS a Kolegia, rád bych zde uveřejnil část emailu, který byl rozeslán panem Kladníčkem (jako předsedou Kolegia ředitelů) všem obecním a městským policiím dne 24.2.2019 (tedy necelý měsíc před jednáním Podvýboru dne 22.3.2019). Mimo informací týkajících se návrhů hodnostního označení, sociálního zajištění strážníků (výsluhy, odchodné, předčasný odchod do důchodu), změny v katalogu prací (zcela odlišný návrh, než v jaké podobě byl vydán na konci roku 2019) a problematiky obecní policie a aktivních záloh, zde byl připojen i návrh Kolegia na změny v zákoně o obecní policii v následujícím znění:

Optimalizace zákona o obecní policii

Připravujeme návrh doplnění zákona o obecní policii pro formu poslanecké iniciativy, tak aby nám změny umožnily

 Posílám pracovní verzi, které není konečné a pořád se mění:

NÁVRH novelizace zákona č.553/1991Sb., o obecní policii, v platném znění 

 1.    Návrh § 7 odst. 6 zní:

 „(6) Započal-li strážník zákrok nebo úkon na území obce, která zřídila obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo § 3b, je oprávněn takový zákrok nebo úkon bezprostředně dokončit i na území jiné obce, je-li to pro jeho dokončení nezbytné.“

 Komentář:

V praxi se vyskytuje celá řada případů, kdy pachatel přestupku překročí územní obvod obce, popř. skutkový děj, v němž strážník jedná, se přesune mimo územní obvod obce. Návrh umožní strážníkům dokončit zákrok i mimo územní obvod své působnosti, pokud to okolnosti odůvodňují, současně však tuto povinnost novela omezuje pouze na případy bezprostřední časové souvislosti se začátkem zákroku.

V mnoha obcích také není služebna Policie ČR, kam by byl strážník oprávněn předvést osobu. Protože podle současné právní úpravy nelze předvádět osoby mimo obec, která zřídila obecní policii nebo je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo § 3b, návrh tento nedostatek odstraňuje.

 V případě akceptace tohoto bodu dosavadní odst. 6 přečíslovat na odst. 7.

 2.    Návrh § 14 odst. 1 zní:

 „(1 Strážník je oprávněn přesvědčit se, zda osoba,

a)    kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě11)

b)    proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování,

c)    u níž zabezpečuje dopravu osob do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice nemá u sebe zbraň, a tuto odebrat.“

 Komentář:

Navrhované znění umožňuje strážníkům, aby se přesvědčili, zda osoba u sebe nemá zbraň, také v těch případech, kdy budou zabezpečovat její dopravu do zdravotnického zařízení nebo do protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice (dále také „PZS“).

Podle stávající úpravy strážníci takovou možnost nemají, ale tyto osoby jsou mnohdy převáženy ve vozidle obecní policie několik desítek kilometrů do místa, kde je PZS. Chování dopravovaných osob, které nekontrolují v důsledku předchozí konzumace alkoholických nápojů nebo aplikace jiných návykových látek své chování, se mnohdy prudce a nečekaně mění a strážník by měl být logicky oprávněn v zájmu vlastní bezpečnosti i bezpečnosti dopravované osoby, aby se přesvědčil, že není ozbrojena.  

3.    Návrh § 16 zní:

 „Oprávnění vstupu do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek

 (1) Je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejného pořádku, je strážník oprávněn vstoupit bez souhlasu uživatele do obydlí, jiného prostoru nebo na pozemek a provést tam v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí.

(2) Oprávnění ke vstupu na pozemek má strážník též v případě pronásledování osoby.

(3) Strážník je oprávněn za účelem vstupu na místo uvedené v odstavci 1 toto místo otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly.

(4) Při provádění zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by mohlo dojít k ohrožení zdraví anebo života nezúčastněné osoby.

(5) Po provedení zákroků, úkonů nebo jiných opatření podle odstavce 1 je strážník povinen neprodleně vyrozumět uživatele obydlí, jiného prostoru nebo pozemku a zabezpečit zajištění tohoto místa, nemůže-li tak učinit uživatel nebo jiná oprávněná osoba.

(6) O otevření bytu a provedených opatřeních sepíše strážník úřední záznam.“

 Komentář:

Navrhované znění upravuje a zpřesňuje dosavadní právní úpravu tak, aby strážníci mohli účinným způsobem realizovat úkoly, které jim zákon o obecní policii ukládá.

 4.    Návrh vložit do § 18 Donucovací prostředky odst. 1 za písm. c) nové písm. d), stávající písm. d) a následující se přečíslují:

 „d) vytlačování štítem,“

 Komentář:

Ochranný štít používají strážníci např. v případech, kdy hrozí závažnější narušení veřejného pořádku a jsou napadáni davem. Je jasné, že vytlačování štítem znamená podstatně menší použití síly a tím pádem i následků např. oproti obušku. Zároveň tak chrání jak zdraví strážníka, tak i osoby, vůči které je používán.

 5.    Návrh vložit do § 18 Donucovací prostředky odst. 1  před „technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla“ nové písm., stávající písm. a následující se přečíslují:

 „…) zastavovací pás, zahrazení cesty vozidlem a jiný prostředek k násilnému zastavení vozidla,“

 Komentář:

Zákonné oprávnění strážníků zastavit v určených případech motorové vozidlo by logicky mělo nabídnout i možnost dalšího postupu k úspěšnému dokončení zákroku pokud řidič výzvě k zastavení vozidla odmítne vyhovět. Pouhá jízda za takovým vozidlem, dávání opakované výzvy k zastavení a informování Policie ČR nemusí být vždy realizovatelné, přičemž ale vždy negativně přispívají k ohrožení ostatních účastníků silničního provozu, prodlužování doby takového incidentu nebo ke zmaření samotného zákroku.

6.    V případě akceptace bodu 4 zní § 18 odst. 3:

 „Před použitím donucovacích prostředků podle odstavce 1 písm. a) až h) je strážník povinen vyzvat osobu, proti které zakročuje, aby upustila od protiprávního jednání slovy „jménem zákona“ s výstrahou, že bude použito donucovacích prostředků; to neplatí, je-li ohrožen jeho život nebo zdraví anebo život nebo zdraví jiné osoby a zákrok nesnese odkladu.“

 7.    V případě akceptace bodu 4 zní § 22:

 „Při zákroku proti zjevně těhotné ženě, osobě zjevně vysokého věku, osobě se zjevnou tělesnou vadou nebo chorobou nebo osobě zjevně mladší 15 let nesmí strážník použít údery a kopy, slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, obušek a jiný úderný prostředek, vytlačování štítem, psa, úderu služební zbraní, hrozby namířenou služební zbraní, varovného výstřelu ze služební zbraně a služební zbraně, vyjma případů, kdy útok těchto osob bezprostředně ohrožuje život a zdraví strážníka nebo jiných osob nebo hrozí větší škoda na majetku a nelze-li nebezpečí odvrátit jinak.“

 8.    Návrh v § 18a odst. 1 písm. b) vypustit slova „která klade odpor,“:

 „b) při předvedení osoby podle tohoto nebo zvláštního zákona10), která klade odpor, nebo“

 Komentář:

Předvedení osoby patří k úkonům, které vyžadují dokonalou znalost taktiky policejního zákroku, bezchybný postup strážníků a jejich mimořádnou obezřetnost. To vyplývá již ze samotného institutu předvedení, které dopadá v zásadě pouze na ty osoby, které nerespektují autoritu orgánu veřejné moci, patří mezi hledané nebo pohřešované, či se dopouštěly opakovaného protiprávního jednání. Předvedení osob bývá prováděno téměř výhradně dopravními prostředky obecní policie a mnohdy nelze předvídat chování předváděné osoby, které se může prudce a nečekaně změnit, např. v důsledku toho, že si uvědomí svůj možný postih za předchozí protiprávní jednání nebo se bude jednat o osobu hledanou Policií ČR, která se bude snažit vyhnout předvedení. Zdánlivě spolupracující osoba, která nebude mít přiložena služební pouta, může ve vozidle nesrovnatelně účinněji zaútočit na strážníky a pokusit se zmařit úkon předvedení tehdy, pokud nebude mít přiložena služební pouta.

Jedná se o preventivní opatření pro zajištění vlastní bezpečnosti strážníků i předváděné osoby. 

 9.    Návrh v § 20 odst. 3 vypustit slovo „krátká“:

 „(3) Služební zbraní podle tohoto zákona se rozumí krátká střelná zbraň, jejímž držitelem je podle zvláštního zákona7) obec.“

 10. Návrh vložit za § 22 vložit nový § 22a, který zní:

 „§ 22a

 Zákrok pod jednotným velením

 (1) Při zákroku pod jednotným velením, rozhoduje o použití donucovacího prostředku, psa a zbraně velitel zakročující jednotky. O použití donucovacího prostředku, psa a zbraně může na místě zákroku rozhodnout též nadřízený tohoto velitele, který tímto rozhodnutím přebírá velení do ukončení zákroku. Rozhodnutí velitele zakročující jednotky a jeho nadřízeného o použití donucovacích prostředků, psa a zbraně musí být zadokumentováno záznamovou technikou se zvukem nebo na písemném záznamu.

(2) Rozhodnutím podle odstavce 1, přebírá ten, kdo rozhodnutí učinil, odpovědnost za splnění povinností podle § 21.“

 Komentář:

Jelikož se strážníci větších městských policií obvykle podílejí na pořádkových opatření v součinnosti s Policií ČR, je nezbytné, aby mohli v rámci tzv. pořádkových družstev provádět zákroky pod jednotným velením – velením určeného strážníka (velitele). V těchto případech je totiž nereálné, aby každý strážník sám rozhodoval o použití donucovacího prostředku a přitom plnil povinnosti, které mu zákon ukládá – například vyzýval konkrétní osobu „Jménem zákona“ s výstrahou…

 11. Návrh § 24 odst. 1 zní:

 „(1) Obec odpovídá za škodu způsobenou strážníkem, pokud se nejedná o výkon práva a plnění právní povinnosti. Obec neodpovídá za škodu způsobenou strážníkem osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.“

 Komentář:

Současná právní úprava stanoví, že „obec odpovídá za škodu způsobenou strážníkem v souvislosti s plněním úkolů stanovených tímto nebo zvláštním zákonem; to neplatí, jde-li o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený zákrok vyvolala.“ Z první věty vyplývá, že by obec měla vždy uhradit škodu, kterou způsobil strážník při plnění úkolů podle zákona. Druhá věta pak omezuje rozsah této povinnosti obce pouze na ty případy, kdy osoba oprávněný a přiměřený zákrok vůči sobě nevyvolala.

Zákon o obecní policii ale ukládá strážníkovi konat v celé řadě dalších případů, při kterých nedochází k protiprávnímu jednání, a současně může strážník svým jednáním způsobit škodu. Typickým příkladem může být § 16 Oprávnění otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor cit. zákona. Podle tohoto ustanovení je strážník „oprávněn otevřít byt nebo jiný uzavřený prostor (dále jen „byt“), vstoupit do něho a provést v souladu s tímto zákonem zákroky, úkony nebo jiná opatření k odvrácení bezprostředního nebezpečí, je-li důvodná obava, že je ohrožen život nebo zdraví osoby anebo hrozí-li větší škoda na majetku.“ V takovém případě obvykle nedošlo k protiprávnímu jednání a podle současného znění by tak měla obec odpovídat za škodu způsobenou strážníkem při otevření bytu. Měla by tedy obec platit zámečníka, novou zámkovou vložku, případně nové dveře či okno v těch případech, kdy strážník rychlým, zákonným a pohotovým zákrokem dokáže vstoupit do obydlí, v němž se nachází osoba v bezprostředním ohrožení života? Podle doslovné interpretace tohoto ustanovení zákona, který neřeší zavinění, oprávněnost či neoprávněnost zákroku, ani jinak nezohledňuje obecné okolnosti vylučující protiprávnost, nejspíše ano.

Přitom za jednu z okolností vylučujících protiprávnost, považujeme výkon práva nebo plnění povinnosti. To znamená, že ten, který tak činí, má k danému jednání určitý právní titul, který jej opravňuje k takovému jednání. Pokud někdo vykonává právo, znamená to, že právo mu svědčí, je jeho nositelem a jeho výkon není protiprávní. Stejně tak, pokud osoba plní povinnost, která jí byla v souladu se zákonem uložena. Nejedná se tedy o protiprávní chování, a logickou podmínkou pro vznik odpovědnosti za škodu je protiprávnost.

Navrhované znění se nedotýká odpovědnosti obce za škodu způsobenou strážníkem nezúčastněným osobám, náhrady škody osobám, které mu poskytly pomoc na jeho žádost nebo s jeho vědomím, ani odpovědnosti za škodu, kterou taková osoba způsobila v souvislosti s pomocí poskytnutou strážníkovi.

 Oprávnění zakázat vstup na určená místa

                (1) Vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policie, je strážník oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na strážníkem určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po dobu nezbytně nutnou setrval na určeném místě, hrozí-li závažné ohrožení zdraví nebo života nebo ohrožení veřejného pořádku nebo je to nezbytné pro dokončení zákroku či úkonu. Každý je povinen příkazu strážníka uposlechnout. K vyznačení nebo ohraničení určeného místa může být použito technických prostředků. Je-li jako technický prostředek použit pás s názvem obce a nápisem „zákaz vstupu“, pás s nápisy „obecní policie“ a „zákaz vstupu“ nebo pás s nápisy „městská policie“ a „zákaz vstupu“, jde o příkaz ve smyslu tohoto ustanovení.

 Komentář:

V mnoha případech je potřebné vykázat třetí osobu z místa projednávání protiprávního jednání, kdy tato třetí osoba do projednávání zasahuje a narušuje jeho průběh. Často jsou také v rámci projednávání probírány citlivé a osobní údaje a tato třetí osoba by se k nim neměla dostat. V současnosti neexistuje čistý způsob, jak danou osobu vykázat z místa projednávání přestupku.

Nutnost zakázat vstup na určená místa v rámci ochrany veřejného pořádku se opakovaně ukazuje např. u sportovních utkání, kdy je nutné z taktického hlediska uzavřít část ulice, aby nedocházelo ke kontaktu mezi opozičními tábory fanoušků. Tuto situaci nelze zjevně podřadit pod stávající text týkající se ohrožení zdraví a života. Obdobná situace je i v případě, že je potřeba vytěžit informace od různých jednotlivců po příjezdu na místo zákroku a je nevhodné a netaktické, aby se tito jednotlivci dostali k sobě, ať již kvůli případné potyčce, nebo aby se nedomlouvali.

  Ještě pracujeme na dalších myšlenkách, aby to bylo optimalizováno pro všechny OP / MP.

Tolik citace z emailu pana Kladníčka, respektive Kolegia ředitelů.

S ohledem na výše uvedené, nerozumím jedné věci, a to, proč se žádný z návrhů, neobjevil v návrhu novely, která byla poslanecké sněmovně předložena? Protože byl „v šuplíku“ stále ještě připravený návrh novely z roku 2015, která nebyla schválena? Proč tedy do této novely nebyl zapracován žádný z výše uvedených bodů? Proč Kolegium nejdřív rozešle strážníkům nějaký návrh a následně se ani nesnaží něco z tohoto návrhu prosadit a zakomponovat do připravované novely?

V žádném případě si zde nechci hrát na to, kdo je lepší a kdo je horší, kdo toho dělá víc nebo míň, ale s čistým svědomím zde uvádím, že UBS ve svém návrhu novely neměla problém zakomponovat některé body, které zmiňuje ve svém rozeslaném návrhu Kolegium ředitelů, a to z toho důvodu, že se s těmito body ztotožňuje (např. služební zbraň, zákaz vstupu, vytlačování štítem, atd). Ano, některé body si myslíme, že jsou i z našeho pohledu velmi přínosné, a proto jsme je také i v našem návrhu uvedly. A naopak jsme uvedly i další body, které vnímáme jako potřebné a se kterými se strážníci mnohdy musí potýkat. Výsledkem toho pak byl návrh novely zákona č. 553/1991 Sb., který jsme předložili poslancům, podvýboru a také ministrovi vnitra a který jsme také v plném znění uveřejnily na našich stránkách, aby se s ním mohl kdokoliv seznámit. V našem návrhu novely zákona jsme (ač se to někomu může tak zdát) netoužili a nesnažili se vyrovnat Policii ČR, netoužíme po naprosto totožných oprávněních, ale snažili jsme se pouze reagovat na prokazatelnou skutečnost, která zde je. Tou skutečností je, že na obecní policie jsou stále více kladeny a přenášeny požadavky na různé úkony, které by prioritně měla zastávat Policie ČR. Jsou například i neustále navyšovány oprávnění obecní policie v oblasti dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu, přestože se obecní policie, podle zákona, nad tímto dohledem pouze podílí. A jelikož si strážníci jsou velmi dobře vědomi toho, že občana nezajímá, zda mu na pomoc přijede státní nebo městská policie a chtějí pomoci nejen těmto občanům v nouzi, ale jsou ochotni pomoci i právě kolegům z PČR, velmi často žádost PČR pomoc poskytnou. A jelikož se již toto děje a s ohledem na situaci a dlouhodobý personální podstav Policie ČR, je asi i patrné, že v dohledné době se asi situace v této oblasti nezlepší. A proto jsme chtěli, aby strážníci, kteří v dobré víře a dobrém úmyslu pomohou (občanům nebo kolegům od PČR), měli i zajištěno „krytí“ svého jednání zakotveno ve „svém“ zákoně a nemuseli jednat kolikrát na hraně zákona a hledat složitě odůvodnění svého počínání. Snažili jsme se i o to, aby například strážníci mohli přiložit pouta i osobě, kterou převáží na PZS nebo aby se mohli přesvědčit, zda tato osoba u sebe nemá nějakou zbraň atd. Zkrátka, aby měli vytvořené kvalitní podmínky pro svou práci a díky tomu mohli i účinněji a zcela legitimně chránit to nejcennější, a to svůj život a zdraví.

Myslím si, že i z tohoto je tedy zcela patrné, zda UBS chce nebo nechce s někým spolupracovat. Ze strany pana poslance Zdeňka Ondráčka je nám vyčítáno, že nepřinášíme žádné konkrétní a konstruktivní návrhy a jen kritizujeme práci a úsilí jiných? Domnívám se, že si každý dokáže udělat vlastní úsudek na to, kde je pravda…

Jsme odborová organizace a jako taková, se snažíme hájit práva nejen svých členů, ale všech strážníků v celé republice, a to bez ohledu na to, u jak velké obecní nebo městské policie slouží. Nečekáme, že s námi všichni budou souhlasit a netvrdíme, že jen naše názory jsou ty jediné správné, ale na všech setkáních a schůzkách jsme vždy tvrdili, že jsme ochotni o věcech konstruktivně diskutovat. Také nám bylo vyčítáno, že se jako odbory „pleteme“ do znění zákonů a že bychom se měli zabývat pouze otázkou pracovního vztahu. A zákon o obecní policii se snad těchto vztahů nedotýká? Nejsme a nechceme být jen kritiky, ale snažíme se navrhovat možná řešení a zlepšení. Bohužel naše snaha je pošlapávána a negována, a to jak ze strany některých úředníků OBP MV, Kolegia ředitelů, tak ze strany některých zákonodárců.

Je snad něco špatného na tom, že někdo poukáže na nedostatky některých návrhů a upozorní na možné negativní dopady? Nebo vítězí pouze ješitnost některých jednotlivců?

Jako členové Výkonného výboru pro obecní a městské policie a další zainteresovaní členové UBS, veškerou tuto činnost a iniciativu vyvíjíme a provádíme ve svém volném čase, a to zcela zdarma. Věnujeme tomu čas, který bychom mohli trávit zcela jinak, a to například se svými rodinami, nejbližšími nebo u svých koníčků a zálib. Ani netoužíme nějakém osobním zviditelnění se, po veřejných funkcích, po glorifikaci a ani po tom, aby se naše jména objevovala veřejně pod některými materiály a návrhy, ale také nemáme problém se pod naše návrhy a poznámky podepsat a stát si za nimi. Ale jsme v první řadě také strážníci, kteří slouží „na ulici“ a naše postřehy a návrhy vychází nejen z našich osobních zkušeností, ale také s diskusí s dalšími kolegy z různých měst a obcí. A tyto postřehy se snažíme přenést do našich návrhů a připomínek. Je jasné, že městskou policii Zlín nebo Praha trápí trochu jiné problémy, než například obecní policii v „Horní Dolní“, kde slouží jeden až dva strážníci. Ale je třeba, aby si zodpovědné a pověřené osoby uvědomily, že zákon o obecní policii není zvlášť pro velké městské policie a zvlášť pro malé obecní policie, ale je pro všechny stejný. Rozdíl je pouze v tom, že ve městech se říká „Městská“ a v obcích se říká „Obecní“ policie. Ale zákon má název: „O obecní policii“. Tudíž z toho vyplývá, že všichni strážníci jsou na stejné lodi a podle toho by k nim mělo být i přistupováno.

Každý si také dokáže sám spočítat, že odchodné by nebylo až takový zásadní problém pro statutární města a hlavní město Prahu, protože jejich rozpočty se pohybují v řádech stamiliónů až jednotek miliard, ale logicky by to mohl být problém pro malé obce, jejichž rozpočty jsou velmi omezené. A proto jsme na toto chtěli upozornit a chtěli jsme, aby vše bylo předem projednáno se všemi dotčenými orgány a institucemi a hlavně, aby návrh byl férový vůči všem strážníkům. Odchodné, kdy po 15 letech služby pro společnost, dostane strážník jeden plat, bude asi těžko motivovat nové uchazeče. Navíc nám jeden plat po 15 letech aktivní služby přijde malinko jako výsměch a dehonestace práce, kterou strážník společnosti odvedl. Znovu zde chci zdůraznit, že nejsme v zásadě proti odchodnému ani proti jakémukoliv sociálnímu zajištění či benefitům pro strážníky, ale žádáme, aby návrhy byly předem důkladně zváženy a projednány.

Tento článek jsem napsal nejen jako předseda Výkonného výboru pro obecní a městské policie Unie bezpečnostních složek, ale v první řadě především sám za sebe, jako za pořád ještě hrdého strážníka, který slouží i v přímém výkonu služby a kterému jen není lhostejné, jak je k institutu obecní policie a strážníkům jako takovým přistupováno a jak jsou vnímáni. Institut obecní policie zde působil již dávno před tím, než byl znovuobnoven v roce 1991. V různých podobách zajišťovali obecní strážníci pořádek a bezpečnost ve městech a obcích již dávno předtím, než byl zřízen institut policie státní. Přesto je na obecní policii pohlíženo častokrát jako na „podřadnou“ či dokonce „podřízenou“ složku.

Zároveň bych rád uvedl, že tento článek byl napsán jako poslední reakce na připomínky, poznámky a osočování některých lidí a objasnění celého procesu ohledně novelizace zákona č. 553/1991 Sb., O obecní policii.

Mgr. Ondřej Mundl

Předseda výkonného výboru pro obecní a městské policie Unie bezpečnostních složek

O Zdeněk Drexler

předseda Unie bezpečnostních složek

Napsat komentář