Strážníci z Unie BS oslovili Babiše, Hamáčka a Schilerovou kvůli odměnám

V uplynulém týdnu jsme za Unii bezpečnostních složek oslovili třemi obsahově stejnými dopisy předsedu vlády ČR Andreje Babiše, ministra vnitra Jana Hamáčka a ministryni financí Alenu Schillerovou.
Cílem uvedené korespondence je poukázat na skutečnost, že strážníci byli v době pandemie nemoci CoVID-19 nasazováni přinejmenším ve stejné míře jako policisté státní a proto si odměnění za svou nelehkou práci zaslouží také.

Text dopisů:

… obracím se na Vás jménem odborové organizace Unie bezpečnostních složek (dále jen UBS), a to v souvislosti se schválením finančních odměn pro příslušníky Policie ČR a Hasičského záchranného sboru za jejich nasazení v terénu v době Covidové pandemie v roce 2020 a 2021.

Jednoznačně zastáváme názor, že, stejně jako zdravotnický a lékařský personál, si příslušníci PČR a HZS finanční odměny zaslouží a patří jim obrovský dík, za jejich nasazení.

Jelikož však naše odborová organizace UBS zastupuje zájmy nejen příslušníků výše uvedených dvou složek, ale i dalších složek, mezi které patří také strážníci obecních a městských policií, vyvstává nám oprávněná otázka:

Proč nebyly navržené, a dnes již i schválené finanční odměny, uděleny také strážníkům obecních a městských policií?

Samozřejmě jsme si plně vědomi toho, že na rozdíl od příslušníků PČR a HZS strážníci nejsou zaměstnanci státu (potažmo Ministerstva vnitra), ale jedná se o zaměstnance samosprávných celků, tedy obcí a měst. To je jistě neoddiskutovatelný fakt a tímto by mohla veškerá diskuse končit. Nicméně je potřeba si uvědomit, že strážníci ve všech obcích a městech kde působí, zastávali úkoly, které jednoznačně a zcela prokazatelně patří mezi úkoly, které by měly zastávat orgány státní moci.

Strážníci se velmi významnou měrou podíleli na opatřeních, která byla zavedena v souvislosti s pandemií Covid 19, a to jak v první, tak i v dalších vlnách. Lze snadno dokázat i to, že to byli právě zástupci státu a vlády, kteří přenesli na samosprávy některé úkoly státního aparátu. Jako jednoznačný příklad lze uvést dopis ministra vnitra Jana Hamáčka rozeslaný všem starostům a primátorům, který v první vlně pandemie požadoval, aby samosprávy, respektive strážníci obecních a městských policií byli aktivně zapojeni do kontrol dodržování protiepidemických opatření. Stejně tak lze i uvést, že spolu s Policií ČR byli strážníci zákonem zmocněni k tomu, aby mohli řešit a sankcionovat porušení protiepidemických opatření i v příkazním řízení.

To, že samosprávy této žádosti (výzvě) vyhověly a strážníci se aktivně zapojili do prováděných kontrol a dalších opatření, je zcela patrné a doložitelné. Troufám si tvrdit, že strážníci se podíleli na opatřeních v daleko větší míře a rozsahu, než který byl požadován. Strážníci nejen, že dohlíželi na dodržování vládních a protiepidemických opatření (při zjištění porušení těchto opatření tyto řešili stejně, jako policisté), ale prováděli i dohled u odběrových míst, zajišťovali asistence při přepravě pacientů a plnili i další úkoly. Tedy jednoznačně byly na strážníky přeneseny úkoly státu.

V letošním roce je to přesně 30 let od znovuobnovení institutu obecní policie a vytvoření zákona č. 553/1991 Sb., O obecní policii. Za ta tři desetiletí prošla obecní policie značným a velmi znatelným vývojem a čím dál více se strážníci podílí na zajišťování dohledu nad veřejným pořádkem, bezpečností silničního provozu a tvoří neoddělitelnou složku na poli bezpečnostní politiky státu. Přesto je obecní policie stále vnímána jako „nechtěné dítě“ a to jak veřejností, tak bohužel i politiky. Důkazem toho je například fakt, že zákon o obecní policii prošel již cca 15 novelizacemi, ale žádná z nich nereflektovala skutečné potřeby strážníků. Velmi smutnou skutečností je i to, že ačkoliv profesionalita většiny obecních a městských policií je na vysoké úrovni, stále není tato složka zařazena mezi hlavní složky integrovaného záchranného systému, a dokonce jí nepřísluší ani označení ozbrojené složky. Není žádnou výjimkou, že v dnešní době je celá řada strážníků, kteří slouží již celých 30 let (nebo 20 a více) a přesto tito strážníci nemají za svou dlouholetou službu pro společnost žádné sociální zajištění či benefity, jako je tomu např. u jiných ozbrojených složek nebo bezpečnostních sborů.

Strážník, vzhledem k tomu, že je zaměstnancem obce, nemá nárok na ozdravné rehabilitace, výsluhový příspěvek, předčasný odchod do důchodu, daňové úlevy, či jiné benefity. Je opravdu velmi smutné, že ačkoliv bylo z několika míst jasně řečeno a prokázáno, že strážníci vykonávají srovnatelnou a stejně náročnou službu jako policisté služby pořádkové policie a v čím dál větším rozsahu plní úkoly státu, chová se k nim stát macešsky a v oblasti sociálního zajištění veškerou odpovědnost přenáší na samosprávu, tedy obce a města, jakožto zaměstnavatele strážníků.

Je potřeba i zmínit i velmi důležitou skutečnost, že, ačkoliv je tato věc mnohdy popírána či přehlížena, tak zejména s ohledem na personální obsazení u Policie ČR v posledních několika letech, strážníci stále častěji a stále ve větší míře suplují práci státní policie.

Domnívám se, že za dobu své existence obecní policie prokázala a neustále stále více prokazuje, že by si zasloužila více pozornosti a zejména pak přehodnocení jejího statutu v rámci bezpečnostní politiky státu, postavení v rámci integrovaného záchranného systému, propracovaný systém sociálního zabezpečení pro strážníky a v první řadě vypracování zcela nového zákona o obecní policii, který by skutečně řešil veškeré problémy spojené s fungováním obecní policie. Obecní policii totiž zcela chybí jasný koncept do budoucna a není vůbec daný směr, kterým by se měla ubírat a jaké jsou požadavky státu na tuto instituci. Tato nekoncepčnost se pak velmi negativně odráží i na personálním stavu této složky, kdy věkový průměr strážníků se neustále zvyšuje a prestižnost tohoto zaměstnání pro nové a mladé lidi je zcela zanedbatelná.

Proto bych Vás chtěl touto cestou požádat o odpověď na otázku, zda vláda není ochotna dodatečně schválit uvolnění finančních prostředků na odměny za službu v době Covidové krize i pro strážníky obecních a městských policií? Stejně tak bych se Vás chtěl zeptat, zda byste byl ochotný se seznámit blíže s problematikou obecní policie a prostudovat si i naše konkrétní návrhy, které jsme jako UBS k tomuto tématu vypracovali a které se přímo týkají nejen zákona o obecní policii, ale i řešení sociálního zabezpečení strážníků?

Vážený pane premiére, děkuji za Váš čas věnovaný seznámení se s tímto dopisem a stejně tak děkuji i za Vaši odpověď.

Zpracoval:

Mgr. Ondřej Mundl předseda Výkonného výboru pro městské a obecní policie Unie bezpečnostních složek

Zdeněk Drexler

předseda Unie bezpečnostních složek

Soubory cookie používáme k poskytování funkcí sociálních médií (facebook, twitter a youtube) a analýze naší návštěvnosti.
Cookies settings
Souhlasím
Privacy & Cookie policy
Privacy & Cookies policy
Cookie name Active

Zásady soukromí a bezpečnosti

Proč používáme cookies?

Soubory cookies a další technologie nám pomáhají zlepšovat naše služby, pomáhají nám analyzovat výkon webu a umožňují nám zobrazovat naše sociální sítě (Facebook, Twitter a Youtube). V nastavení si můžete vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj souhlas můžete kdykoliv odvolat.
Save settings
Cookies settings