Shrnutí Výkonného výboru Unie bezpečnostních složek pro městské a obecní police o průběhu Podvýboru pro Policii ČR, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby ze dne 12.12.2019

Na jednání podvýboru byli kromě členů podvýboru, pozvání jako hosté i zástupci Odboru bezpečnostní politiky a obecní policie MV (Mgr. Milena Bačkovská a JUDr. Ivo Chauer), Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hlavního města Prahy (Mgr. Omar Teriaki- MP Přerov ) a  předseda VV Unie BS MP  Unie bezpečnostních složek (Mgr. Ondřej Mundl- MP Jaroměř).

Předem se omlouvám za obsáhlost toho článku, ale jednání trvalo téměř dvě hodiny a chceme vás všechny co nejpodrobněji informovat o našich jednáních, protože se to dotýká Vás/Nás – všech strážníků.

Na začátku jednání byli přítomní seznámeni předsedou podvýboru JUDr. Zdeňkem Ondráčkem se třemi pozměňovacími návrhy, které byly předloženy.

Prvním návrhem bylo stanovisko vlády, kde byly zapracovány některé legislativní připomínky a se kterými se vypořádalo MV a to konkrétně Odbor bezpečnostní politiky a obecní policie.

Druhý pozměňovací návrh vycházel z návrhu, který jsme předložili  my jako VV Unie bezpečnostních složek pro městské a obecní policie . Náš návrh novely byl, i přes zamítavé a nesouhlasné stanovisko Odboru bezpečnostní politiky, projednán některými členy podvýboru (zejména panem předsedou Ondráčkem a panem místopředsedu Lukášem Kolaříkem) a byly předloženy tři body, které byly z našeho návrhu zapracovány do chystané novely zákona o obecní policii. Těmi návrhy jsou:

1. V § 11 odst. 2 se za slovo „zástupce.“ vkládají slova „ nebo opatrovníka. Nelze-li jejich přítomnost zajistit a věc nesnese odkladu, musí být zajištěna přítomnost pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí.“.
2. V § 11 se vkládá nový odstavec 11, který zní: „Jestliže byl podle odstavce 2 zápis o podání vysvětlení sepsán s osobou mladší 15 let bez přítomnosti jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka, vyrozumí strážník tohoto zákonného zástupce nebo opatrovníka bez zbytečného odkladu.“
3. (Pouta) – V § 18a písmeno c) zní: „c) proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka, ohrožuje vlastní život nebo zdraví, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk při zákroku strážníka nebo bezprostředně po něm.“ (přibylo nově zdraví)

Třetím pozměňovacím návrhem byl návrh pana poslance Jana Bartoška, který předložil návrh na odchodné strážníkům a který zní:

 „§ 8a   Odchodné

 (1) Strážníkovi, jehož pracovní poměr skončí podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) anebo podle odstavce 2 zákoníku práce náleží odchodné ve výši a za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 4. To neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h), § 55 odst. 1 zákoníku práce, nebo dohodou z týchž důvodů.  

(2) Odchodné náleží strážníkovi, který ke dni skončení pracovního poměru dovršil stanovený počet let trvání pracovního poměru. Výše odchodného činí

 a) trojnásobek průměrného hrubého měsíčního výdělku posledního kalendářního roku u strážníka, který ke dni skončení pracovního poměru dovršil nejméně 15 let pracovního poměru podle odstavce 3,

b) čtyřnásobek průměrného hrubého měsíčního výdělku posledního kalendářního roku u strážníka, který ke dni skončení pracovního poměru dovršil nejméně 20 let pracovního poměru podle odstavce 3,

 c) pětinásobek průměrného hrubého měsíčního výdělku posledního kalendářního roku u strážníka, který ke dni skončení pracovního poměru dovršil nejméně 25 let pracovního poměru podle odstavce 3,

 d) šestinásobek průměrného hrubého měsíčního výdělku posledního kalendářního roku u strážníka, který ke dni skončení pracovního poměru dovršil nejméně 30 let pracovního poměru podle odstavce 3.

 (3) Do doby trvání pracovního poměru podle odstavce 2 se

 a) započítává doba trvání pracovního poměru či pracovních poměrů strážníka u jedné obce

 b) nezapočítává doba pracovního poměru po dobu převedení strážníka na jinou práci podle § 41 zákoníku práce a podle § 5a tohoto zákona, vyjma případu uvedeného v § 5a odst. 2,

 c) nezapočítává doba pracovního poměru, která již byla započtena pro účely dříve vyplaceného odchodného. 

 (4) Nárok na odchodné vzniká za dodržení podmínky, že po dobu trvání pracovního poměru nebyly uplatněny překážky na straně zaměstnance po dobu delší, než je 20% doby trvání pracovního poměru. Ustanovení odst. 3 zůstává tímto nedotčeno.

 (5) Odchodné hradí obec, u které strážník splnil podmínku stanovenou v odst. 2

Poslední jmenovaný návrh nakonec nebyl projednáván a to s ohledem na to, že pan poslanec Bartošek se z jednání podvýboru omluvil a také proto, že nebyl známo ani stanovisko Svazu měst a obcí k tomuto návrhu. Jako zástupce Unie BS jsem se jasně vyslovil, že jako odborová organizace  budeme každopádně podporovat jakýkoliv návrh, který bude směřovat ke zlepšení podmínek a sociálních jistot strážníků. Přesto jsem požádal, aby byl tento návrh skutečně důkladně posouzen a zejména projednán se všemi zainteresovanými orgány a institucemi a také aby bylo zohledněn dopad na samotné strážníky nebo menší a malé obce. Pokud návrh správně chápeme, bude se strážníkovi do odchodného započítávat pouze doba, kterou odpracuje u jedné (poslední) obce, které tak vznikne povinnost na výplatu odchodného. Takže pokud strážník v průběhu svého života změní (např. z rodinných důvodů) místo svého působení a přejde k jiné obci, nebude se mu do odchodného započítávat předchozí působení u jiné obecní policie? Našim návrhem bylo, aby se v případě zavedení odchodného, započítávala strážníkovi celá doba jeho služby pro institut obecní policie a to bez ohledu na to, u jaké obce a jak dlouho sloužil. Zkrátka, aby se na vyplacení odchodného případně podíleli poměrově (podle počtu odsloužených let) všechny obce, u kterých strážník během své kariéry pracoval. Tento návrh pana poslance Bartoška však bude ještě dále projednáván a čeká se i na stanovisko Svazu měst a obcí.

Dále byli přítomní informováni o tom, že byla ustanovena pracovní skupina, která bude projednávat možnost předčasných odchodů do důchodů (společně se Záchrannou službou), výsluh a odchodného. Do pracovní skupiny byli panem premiérem Babišem nominováni zástupci Podvýboru pro bezpečnost, Ministerstva vnitra (Odbor bezpečnostní politiky), Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zdravotnictví.

K předloženému návrhu novely zákona o obecní policii, který je nyní projednáván ve sněmovně, se vyjádřil i člen Podvýboru pan poslanec Pavel Žáček, který se vyjádřil tak, že by se měla řešit komplexně celá koncepce institutu obecní policie a mělo by jasně zaznít, kam má obecní policie směřovat do budoucna a co od ní společnost požaduje. Na to reagovala paní Mgr. Bačkovská tak, že tento návrh vychází z novely, která byla předkládána v roce 2015/2016  a vychází z rozsáhlého dotazníkového šetření, které MV provedlo, kdy oslovilo všechny obecní policie v celé republice a ze kterého vyplynulo, že není zájem a  potřeba rozšiřovat kompetence a oprávnění strážníků.

Navázal jsem na pana poslance Žáčka s tím, že s jeho názorem se plně ztotožňuji a domnívám se, že by se opravdu mělo jasně dát najevo, co se od obecní policie požaduje a kam by měla do budoucna směřovat a podle toho upravit nejen zákon o obecní policii a ostatní související zákony.

Paní Mgr. Bačkovská a  JUDr. Chauer se vyjádřili tak, že strážníci a policisté  Služby pořádkové policie  mají v podstatě stejná oprávnění a kompetence. Pan doktor Chauer zmínil i to, že není žádoucí, aby strážníci měli mít navýšené nějaké kompetence, protože pokud by k tomu došlo, hrozily by  údajně problémy mezi oběma složkami – kompetenční spory. 

Na toto jsem reagoval tím, že náš návrh novely zákona o obecní policii, se snaží reagovat na praktické problémy, se kterými se strážníci setkávají při běžném výkonu služby. Také jsem upozornil na to, že ač se to někomu líbí nebo ne, tak v mnoha případech již dávno dochází k tomu, že obecní policie supluje práci Policie ČR a to zejména na žádosti samotné PČR. Nelze opomenout ani fakt, že obecní policie v dnešní době velmi významně působí i v oblasti dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu. Upozornil jsem na to, že se nechceme srovnávat nebo vyrovnat Policii ČR, ale jedná se nám o to, aby v případě, že strážníci již dělají (např. na žádost PČR) v mnoha případech věci, které  jí ze zákona nepřísluší nebo na tyto věci zákon nepamatuje, aby byly v zákoně o obecní policii zaneseno tak, aby byli strážníci „kryti“ a nehrozilo jim například trestní stíhání za zneužití pravomoci úřední osoby.

Poukazoval jsem i na některé, pro mě konkrétně, nelogické závěry, kdy například v našem návrhu novely zákona 553/1991 jsme navrhovali možnost vlastnění a používání dlouhých zbraní, taseru a pepperballu strážníky a kdy nám tento návrh byl ve stanovisku MV jasně zamítnut. Přes toto zamítnutí je možnost používání dlouhých zbraní obecními policiemi v návrhu novely zákona o zbraních, který by se měl v blízké době schvalovat. Znamená to tedy, že pokud bude novela zákona o zbraních schválena, bude třeba znovu následně novelizovat i zákon o obecní policii, protože tam je uvedeno, že „služební zbraní se rozumí krátká střelná zbraň“.

Na jednání zaznělo to, že je opravdu žádoucí, aby vznikla určitá skupina, která by se zabývala komplexně otázkou obecní policie a to nejen zákonem o obecní policii a souvisejícími zákony, ale i sociálním zajištěním strážníků. Pevně doufáme, že do této skupiny (kterou by měl nebo mohl zaštiťovat Podvýbor pro Policii ČR, obecní policii a soukromé bezpečnostní služby) budeme přizvaní i my, jako zástupci odborů a budeme se tak moci vyjadřovat k případným návrhům a návrhy také předkládat.

V této souvislosti jsem upozornil na to, že je třeba řešit nejen sociální jistoty a zajištění pro strážníky, kteří mají odslouženo již několik desítek let, ale je třeba zajistit a motivovat i krátce sloužící strážníky nebo potencionální uchazeče o práci strážníka. Všem přítomným jsem představil ve stručnosti náš návrh, který by mohl být možným řešením otázky sociálního zajištění a zároveň motivace pro uchazeče. Domníváme se, že řešením by mohl být benefit pro strážníky v tom, že by po dobu aktivní služby, měl buďto výraznou daňovou úlevu nebo by byl zcela osvobozený od placení daně z příjmů. Část daně z příjmů (např. 50%) by strážník dostával do platu a další část (50%) by bylo spořeno.  Po odpracování minimálně 15 let (s výjimkou toho, kdy by například strážník utrpěl v rámci výkonu služby vážný úraz nebo závažnou nemocí z povolání), mohla by tato naspořená částka sloužit i jako jakési odchodné, které by bylo jednak jako poděkování společnosti za odsloužené roky a službu a zároveň by sloužilo k tomu, aby strážník překonal období, kdy po ukončení pracovního poměru bude hledat nové zaměstnání apod. Pokud by bylo možné tento bendit zavést, odpadla by i debata o tom, kdo bude strážníkům platit (výsluhy) – zda obec nebo stát. Ale samozřejmě se jedná jen o jeden z návrhů možných benefitů, který je třeba, aby byl projednán a posouzen všemi zainteresovanými stranami (ministerstva, obce, zákonodárci…).

Závěr z jednání je takový, že Podvýbor předá návrh novely se zmíněnými pozměňovacími návrhy Výboru pro bezpečnost PS k dalšímu projednání a po novém roce bude ustanovena pracovní skupina, která se bude zabývat koncepcí obecní policie jako celku.

I když z naší novely byl implementován do pozměňovacích návrhů jen nepatrný zlomek, jsme i za tento drobný úspěch rádi a i nadále se budeme snažit bojovat za to, aby podmínky pro strážníky byly neustále zlepšovány a zkvalitňovány a to nejen v oblasti legislativní, ale i v oblasti sociálního zajištění a jistot.

Jako velmi vstřícné gesto, vnímáme i stanovisko JUDr. Chauera, který nás pozval k jednání a vzájemné komunikaci a spolupráci. Této nabídky chceme rozhodně využít a doufáme, že povede ku prospěchu všech strážníků.

Za Výkonný výbor  Unie  bezpečnostních  složek pro městské a obecní policie, Mgr. Ondřej Mundl – předseda VV Unie BS – MěP