Seminář BOZP za účasti zástupce Unie bezpečnosntích složek
Dne 11. května 2017 proběhl v rámci veletrhu „For Industry“ odborný seminář týkající se Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“), který pořádala Evropská agentura pro bezpečnost a ochrany zdraví při práci (EU-OSHA). Semináře se účastnilo mnoho odborníků a expertů na oblast BOZP. Za Unii bezpečnostních složek se jako posluchač zúčastnil předseda Zdeněk Drexler. Hlavní slovo měla paní Bc. Libuše Bělohlávková, předsedkyně Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, dále byl přítomen např. Ing. Petr Mráz z Ministerstva práce a sociálních věcí, Ing. Jiří Joura z Ministerstva vnitra, inspektor BOZP rady útvaru Plzeňského kraje NOS PČR a člen Unie bezpečnostních složek Jiří Pech, konzultantka Mobbing free institut, z. ú. Petra Lhotáková a mnoho dalších hostů.
Za MPSV zahájila odborný seminář Bc. Libuše Bělohlávková, která měla úvodní slovo a následně přednesla program.
MUDr. Anežka Sixtová z Ministerstva zdravotnictví ČR pohovořila o legislativě, kdy zmínila:
- Zásadní zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování
o Zákon č. 373/2011Sb. o specifických zdravotních službách
o Vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách
o Úmluva MOP č. 161, čl. 5 – úkoly závodních zdravotních služeb
o Posudkoví lékaři mnohdy neměli oprávnění k vydávání posudků
o Zdůraznila nutnost spolupráce svazového inspektora BOZP s poskytovateli pracovnělékařských služeb, kdy oba subjekty jsou partnery
Anna Pilcová, členka České ergonomické společnosti hovořila, mimo jiné, o produktivitě a kvalitě lidských zdrojů. Při výrobě se posuzuje kvalita výrobku, u lidí se však na tento aspekt neklade takový důraz. Ergonomie je přizpůsobení práce člověku. Je třeba vytvořit pracovní pohodu a dbát na ochranu zdraví člověka. To jsou kritéria, která příznivě ovlivňují produktivitu a kvalitu výsledné činnosti. Všechny návrhy by měl být realizovány za účasti zaměstnanců – participační ergonomie, kdy se předchází pracovním problémům. Cílem při vývoji a výrobě pracovních pomůcek je, aby užívaná pomůcka byla přizpůsobena člověka, nikoli, aby se člověk přizpůsoboval pomůcce. V opačném případě se zvyšuje riziko pracovní neschopnosti, nemocí z povolání a následně i fluktuace – nespokojený zaměstnanec odejde.
Po krátké přestávce pokračoval MUDr. Lukáš Šoltys, předseda České ergonomické společnosti, který se uvedl jako kritik pracovnělékařské problematiky. Podle jeho slov není v současné době dostatečně řešen ergonomický design, který má vliv na pohodlí při práci. Nejzákladnější normou, která řeší ergonomické standarty, je norma ČSN EN ISO 14738. Na předmětnou problematiku by měl dohlížet celý tým, který by měl být složen z fyziologové, lékařů, zástupců výroby a inspektor bezpečnosti práce.
Poslední přednášející byla MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu hovořila o pracovní schopnosti v každém věku. Zmínila rovnováhu mezi požadavky práce a možnostmi daného jedince. Možnosti práce (kompetence, zdraví, motivace, práce, kolektiv) proti které stojí požadavky práce. Zaměstnavatel by měl být flexibilnější, než je tomu dnes. Motivační faktory – férový přístup vedení, volný čas (nepracovat tzv. od nevidím do nevidím), pracovní spokojenost. Všechny uvedené faktory jsou, dle statistik, nadřazené vyplácené mzdě. Z uvedeného vyplývá, že mzda nebývá hlavním aspektem motivace. Nejčastější onemocnění, která omezují při pracovním výkonu – nemoci pohybového ústrojí, kardiovaskulární choroby, nadváha. Zaměstnavatel má možnost ovlivnit práci i jedince. Má takřka neomezené možnosti a je schopen vytvořit příznivé pracovní prostředí. Je třeba pracovat na příznivém pracovním prostředí po celou dobu pracovního života – od jeho začátku až do konce.
Ze závěrečné diskuze:
Onemocnění páteře (zejména bederní) není dosud v seznamu nemocí z povolání. K tomuto nebyla politická vůle. Jedná se o nemocnění velmi časté. Problémy s páteří má ve věku 30 let již 30 % zaměstnanců. S rostoucím věkem vzrůstá i počet nemocných. Byl proveden výzkum, jehož výsledkem bylo, že u 8 osob z 55 zkoumaných by mohlo být uznáno onemocnění páteře jako nemoc z povolání.
Každý má nárok na pravidelnou prohlídku po dvou letech hrazenou z veřejného zdraví. Čím včasnější je prevence, tím snadnější je odhalení, byť i jen nastupující choroby a s tím souvisí i snadnější léčba.
Informační portály pro oblast Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:
