Jednání Podvýboru pro Policii za účasti odborů

Dne 30. května 2017 proběhlo jednání Podvýboru pro Policii České republiky, obecní policie a soukromé bezpečnostní služby, který svolal jeho předseda JUDr. PhDr. Zdeněk Ondráček, PhD. Jednání se dále zúčastnili poslanci Mgr. Stanislav Huml, PhDr. Daniel Korte a JUDr. Jeroným Tejc. Policii České republiky reprezentovali brig.gen. Ing. Petr Petřík, náměstek PP pro ekonomiku a plk. Ing. Michal Bureš z ředitelství podpory výkonu služby. Za Ministerstvo vnitra byl přítomen Mgr. Jiří Zmatlík, náměstek ministra vnitra pro řízení sekce ekonomiky, strategií a evropských fondů. Odborové organizace zastupovali Milan Štěpánek, Libuše Branná, Petr Cieluch a Zdeněk Bartoň (všichni NOS PČR) a Unii bezpečnostních složek reprezentoval Zdeněk Drexler.

Po zahájení předsedou „podvýboru“ Zdeňkem Ondráčkem si vzal slovo Mgr. Jiří Zmatlík, který hovořil o finanční situaci v bezpečnostních sborech. V současné době je průměrná reálná mzda o 5,15% vyšší, než v roce 2010, čímž jsme se dostali do stavu v minulosti. Jakékoli navyšování mezd je nejspravedlivější vždy do tarifů, protože přidání do jakákoli jiné složky by mohlo svádět k nespravedlivému rozdělování. Celová nenaplněnost systemizovaných služebních míst v Policii České republiky je 3,9%. Zdeněk Ondráček se dotázal, proč se „Koncepce rozvoje Policie ČR 2016-2020“ se bude schvalovat v polovině roku 2017. K tomu Mgr. Zmatlík uvedl, že předmětný dokument vznikl v roce 2015, kdy nebylo jednoduché vše vykomunikovat. Pokud bude předmětná koncepce adekvátně zafinancována, posune se její účinnost na roky 2017 – 2022.

Následně bylo uděleno slovo plk. Ing. Michalu Burešovi, který měl připravenou prezentaci „Lidské zdroje Policie České republiky – informace o personálním stavu“. V současné době má Policie ČR podstav 1615 policistů. Od 01.01.2017 se jedná o propad 133 policistů. Celková naplněnost Policie České republiky je 96,1%. Nejhůře jsou na tom kraje Praha (92,4%) a Středočeský (93,2%). Pro Prahu a Středočeský kraj se v současné době realizuje tzv. „výpomoc“, kdy policisté ze třech vybraných krajů jsou převelováni v souladu se zákonem na dobu nejdéle 3 měsíců. Personálně Policie ČR zeštíhlela. Ke dni 01.01.2005 měla 47129 příslušníků, k 01.01.2011 to bylo 41224 policistů, k 01.01.2013 se jednalo o 38363 policistů a konečně k 01.01.2017 měl tento bezpečnostní sbor 40389 policistů. Dále má Policie České republiky velké množství vysokoškolsky vzdělaných policistů, kdy např. pro „Bc.“ existuje 8,3 % systemizovaných míst, ale slouží 20,5 % příslušníků s bakalářským vzděláním. Obdobně je tomu u magisterského vzdělání, kdy Policie ČR disponuje 3% systemizovaných míst pro Mgr. a reálně má 21,2 % policistů s Mgr. vzděláním. Hlavním motivačním prvkem pro policisty je služební příjem, který v roce 2007 činil 150% průměrné mzdy v ČR a v roce 2016 se jednalo 130% průměrné mzdy v ČR.

V současné době je problém s náborem. Do diskuze přichází v úvahu, zda by byla možnost naplnění stavu u Policie ČR umožněním služebního poměru občanům České republiky bez maturitního vzdělání a dále umožněním přijetí do služebního poměru cizím státním příslušníkům (spíše na výjimku) a případně u vybraných služebních míst snížit požadavky na způsobilost (fyzická, osobnostní, zdravotní).

Na uvedené reagoval předseda podvýboru Zdeněk Ondráček s tím, že je zvláštní aby Městské a obecní policie zvyšovaly nároky na vzdělání a Policie České republiky šla opačným trendem. K němu e přidal poslanec Daniel Korte, který považuje možnost policisty bez maturity za absurdní, stejně tak za absurdní považuje službu cizího státního příslušníka u Policie České republiky, kdy položil dotaz, ke kterému státu by byl loajální, zda k České republice, kde slouží nebo ke svému rodnému státu. Stanislav Huml podpořil názor obou ostatních poslanců.

Zdeněk Bartoň z NOS PČR přednesl negativní personální situaci s tím, že se neustále řeší nábor, ale neslyšel žádné opatření směřující ke stabilizaci již sloužících příslušníků.

Zdeněk Drexler z Unie BS uvedl, že Praha a Středočeský kraj řeší personální nedostatek tzv. „výpomocí“ z jiných krajů. Tyto kraje jsou však oslabovány, protože kromě posilování uvedených dvou krajů musí zajistit výkon služby na svém teritoriu, kdy policisté jezdí i na mise, různá opatření, posilují se i jiné objekty a následkem toho dochází k personálním nedostatkům v původně stabilizovaných oblastech.

Na uvedené reagoval plk. Bureš tím, že v roce 2015 nedokázalo 24hodinovou službu zajistit 30% obvodních oddělení. Vizí do roku 2022 je, aby všechna oddělení dokázala zajistit službu 24 hodin denně s dojezdem do 10 minut na místo události. Dojezd do 10 minut považují přítomní poslanci za úsměvné zejména v menších obcích. Poslanci Zdeněk Ondráček a Stanislav Huml ještě dotazovali, proč nemá Policie České republiky profesionální náborovou kampaň, jako třeba Armáda České republiky. Policie České republiky není vidět. Ani v oblasti náboru, ani na ulicích.

Náměstek PP pro ekonomiku Petr Petřík řekl, že to co dosud na podvýboru padlo je pravda. Cílem Policie České republiky by mělo být obnovení činnosti hlídek v teritoriích. V současné době potkáme policistu v ulicích velmi málo. Problémem je vysoká míra rizika (i banální silniční kontrola může být extrémně nebezpečná) při nízkém finančním ohodnocení. Policie České republiky trpí rozpočtovou nedostatečností.

Poslanec Daniel Korte řekl, že všechny bezpečnostní sbory by se měly řešit systémově, jinak celá oblast stojí před krachem.

Předseda NOS PČR Milan Štěpánek se dotázal, zda v případě přijetí občana bez maturity tento zůstane trvale zařazen v jedné tarifní třídě a z jaké skupiny se budou případně rekrutovat cizí státní příslušníci. Na to odpověděl plk. Bureš tím, že obě varianty jsou teprve v diskuzi, zda vůbec budou využity. Všechny bezpečnostní sbory zatím s návrhem souhlasily. Vize je taková, že příslušník bez maturity zůstane trvale v 1. tarifní třídě, případně mu bude umožněno doplnit si vzdělání na policejní škole. V oblasti cizích státních příslušníků by se jednalo spíše výjimky, kdy se pokouší identifikovat, která služební místa by bylo vhodná pro takovéto uchazeče.

V závěrečné části jednání se řešily výstrojní součástky u Policie České republiky, které by měly být, dle slov náměstka Petříka, v průběhu roku 2017 doplněny.

Na závěr připomněl předseda Zdeněk Ondráček, že Policie ČR má do konce června předložit koncepci balistické ochrany pro příslušníky s tím, že tato problematika by se řešila na příštím jednání podvýboru, zřejmě v měsíci červenci.

 

Napsat komentář