Policejní prezident Tomáš Tuhý porušil zákon – úmysl či neznalost?

cropped-K-článku-Stanovy2014.jpgV minulosti upozorňovala Unie bezpečnostních složek na nezákonný postup, kterého se dopustil nejprve tehdejší ředitel krajského ředitelství Zlínského kraje Bedřich Koutný a následně i policejní prezident Tomáš Tuhý. Jednalo se o případ vedoucího Územního odboru Uherské Hradiště Bronislava Šabršuly. Tento byl v rozporu se zákonem zproštěn výkonu služby. Bohužel byl tento protiprávní stav udržován s vědomím policejního prezidenta Tomáše Tuhého a dosud posledním krokem bylo přeložení Bronislava Šabršuly do Prahy a na oddělení kontroly ředitelství pro zbraně a bezpečnostní materiál. Unie BS, po seznámení se s okolnostmi těchto nezákonných rozhodnutí služebních funkcionářů, od začátku této kauzy opakovaně vyjádřila podporu plukovníku Šabršulovi a pokoušela se na nezákonný postup služebních funkcionářů upozornit. Nejprve ministra vnitra Milana Chovance a následně i premiéra Bohuslava Sobotku. Nikdo z jmenovaných na opakované podněty Unie bezpečnostních složek nereagoval a věc neřešil.

Dne 31. srpna 2016 vydal Krajský soud v Brně prostřednictvím předsedkyně paní JUDr. Jaroslav Skoumalové rozsudek 36 Ad 50/2014, ve kterém konstatuje, že jak rozhodnutí policejního prezidenta, tak i krajského ředitele Zlínského kraje se zrušuje.V odůvodnění předmětného rozsudku Krajského soudu v Brně se mimo jiné uvádí, že rozhodnutím č.439/2014 ze dne 4. 12.2014 bylo zastaveno kázeňské řízení a bylo rozhodnuto, že plukovník Šabršula nespáchal přestupek na úseku bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. V daném okamžiku tedy pominuly jakékoli důvody, aby byl plk. Šabršula nadále zproštěn výkonu služby a jeho zproštění mělo být okamžitě ukončeno. Nestalo se tak a tento nezákonný stav byl dále prodlužován bez jakéhokoliv důvodu ještě dalších 5 měsíců.  Krajský soud v Brně konstatoval, že pro zproštění výkonu služby nebyl žádný důvod. Nedostatečnost a nepřehlednost správního spisu, ze kterého není zřejmé, na základě jakých (blíže neodůvodněných skutečností) došel vůbec prvoinstanční správní orgán ke svému závěru. Stejně tak se nezabýval okolnostmi domnělého přestupku. Zároveň soud uvádí, že při podezření ze spáchání přestupku není na místě podmínka automatického zproštění výkonu služby (viz. překročení rychlosti policejním prezidentem Tuhým, nebo jízda pod vlivem alkoholu krajským ředitelem Landsfeldem). Zproštění výkonu služby si vyžaduje dvě podmínky – důvodné podezření ze spáchání protiprávního jednání a ohrožení důležitého zájmu služby nebo průběhu prošetřování jeho jednání. Ani jedna ze zákonných  podmínek pro zproštění výkonu služby nebyla splněna. Ke způsobu vedení spisového materiálu Krajský soud v Brně uvedl, že jej lze jen obtížně chápat jako správní spis, neboť se jednalo o soubor volně ložených listů formátu A4, které nebyly číslovány a nebylo tedy poznat, kdy který do spisu přibyl. Stejně tak není možné určit, které listy mohl plk. Šabršula vidět a s kterými byl seznámen. Nejednalo se o řádně vedený spis. Tak si kladu otázku, jak by asi reagovali nadřízení služební funkcionáři, kdyby v takové kvalitě zpracovali přidělený spis řadoví policisté.

Plukovník Šabršula neměl dostatečný prostor pro uplatnění svých zákonných práv dle ustanovení § 174 o služebním poměru. Stejně tak mu bylo upřeno zvolit si zmocněnce i přes to, že o něho požádal. Tento podivný způsob vedení správního řízení je v rozporu s Listinou základních práv a svobod, kde došlo k porušení čl. 37 odst. 2.  Celé správní řízení tak trpělo mnoha vadami a protizákonnými stavy, a proto plk. Šabršula podal odvolání k policejnímu prezidentovi Tomáši Tuhému. Dle Krajského soudu v Brně měl odvolací orgán rozhodnutí prvostupňového orgánu v celém rozsahu zrušit pro podstatné porušení zákona o služebním poměru s odůvodněním, že v odvolacím řízení již nemohl zhojit tak závažné vady z prvoinstančního řízení. Jako předsedu Unie bezpečnostních složek mě velmi znepokojil výrok Krajského soudu, kdy konstatuje, že postup policejního prezidenta spočívající v úplné rezignaci na zachování elementárních procesních práv plukovníka Šabršuly, což ve svém důsledku zcela jednoznačně vedlo k odepření práva na spravedlivý proces.Panu JUDr. Bronislavu Šabršulovi bylo ve všech  jeho námitkách vyhověno a policejnímu prezidentu genmjr. Mgr. Bc. Tomáši Tuhému bylo uloženo uhradit náklady řízení.

Vyvstávají tak otázky, z jakého důvodu, při podání odvolání Bronislava Šabršuly, přihlížel policejní prezident přetrvávajícímu protiprávnímu stavu? Měl snad nějaký osobní zájem na tom, aby byl Bronislav Šabršula „odstaven“? Jednal tak policejní prezident vědomě, nebo snad nezná zákon o služebním poměru a Listinu základních práv a svobod? Stejně tak je zarážející skutečností to, že policejního prezidenta na všechny tyto procesní vady upozornil jeho senát poradní komise policejního prezidenta. V tomto doporučení poradní komise je konstatováno, že plk. Ing. Bedřich Koutný ve svém prvoinstančním řízení popřel právo na spravedlivý proces, a proto senát poradní komise doporučil policejnímu prezidentovi, aby toto nezákonné rozhodnutí zrušil a řízení zastavil. Ať se jedná o úmysl či nedbalost, policejní prezident se podílel na nezákonném postupu po celou dobu, kdy byl v daném případě zainteresován. Závěrem bych chtěl zdůraznit, že Rozsudek 36 Ad 50/2014 KS Brno, který máme k dispozici potvrdil všechny naše obavy z možného nezákonného postupu služebních funkcionářů.

Napsat komentář